Jak na angličtinu – docházkový kurz nebo e-learning?

Potřebuji si zlepšit angličtinu. Možností, jak na to, je hodně. Ale která je nejefektivnější? Pravdou je, že nejraději bych měla anglicky mluvícího papouška. To by mi připadalo nejzábavnější… Jenže anglicky hovořící papoušci jsou úzkoprofilové zboží. Tak se raději podíváme na realitu.

Vynechávám různé nesmyslné metody, kdy vám slibují nalít dokonalou znalost angličtiny do hlavy za týden nebo ve spánku. Jsem už přece dospělá nějakou tu dobu a neskočím na špek každému. Zůstávají mi dva způsoby: klasické docházkové jazykové kurzy angličtiny a e-learning. Oba způsoby mohou být efektivní a jsou i finančně únosné. Ale kterou z těchto variant zvolit? Co se pustit do malého srovnání?

Začněme u kontaktu s jazykem. Anglicky mluvící lektor versus hlas mluvící z počítače. No, na první pohled vypadá lépe komunikace s osobou živou a konkrétní, ale opravdu toužím po častém kontaktu s někým zcela cizím hovořícím na mě ještě ke všemu cizí řečí? Vlastně ani ne. A i kdyby, tak na mě těžko přijde mluvit ke mně domů. Takže nejspíš dám bod e-learningu. Lektor domů sice není nemožný, leč v mých finančních poměrech se jedná o zážitek z kategorie science-fiction. 1:0 pro e-learning.

Pak tu máme celkem zásadní faktor, kterým je donucení se učit. Zní to divně, ale někdy je třeba člověka k učení skutečně dokopat. Pomineme-li ty, kteří jsou zvídaví a učí se rádi. Je to jistě fascinující lidský druh, ale co si počneme my ostatní? Tady je jasné, že vize neodvratitelného zostuzení v kurzu je motivací větší než klid obýváku. I kolektiv může být motivací, jenže někdo má raději individuální přístup. Já rozhodně. Tady je oproti kurzům angličtiny jasně lepší e-learning. A další problém s klasickými kurzy angličtiny je v tom, že vize cesty do kurzu, je mnohdy horší než vize nějaké té lekce jazyka. Navíc člověk zjistí, že původně nekonfliktní časové pásmo, do nějž si kurz angličtiny naplánoval, je vlastně zcela zaplněno jinými aktivitami. Přesněji řečeno se vám to hodí pokaždé nějak jinak. Ale lektorovi těžko vysvětlíte, že by se vám to šiklo teprve po večeři s vaší přítelkyní. Tedy někdy po půl jedenácté. Počítač je přizpůsobivější. A časová flexibilita k nezaplacení. Pomocí e-learningu můžete učení nenásilně integrovat do každodenního života. Takže nechci vás přesvědčovat, ale já to mám 2:0 ve prospěch e-learningu.

Samotná kvalita výuky angličtiny je u docházkových kurzů angličtiny a e-learningu srovnatelná. Závisí to taky na tom jaký konkrétní jazykový kurz či www stránku si vyberete. Takže nedávám bod žádné z metod.

No a nakonec je tu otázka financí a i když jsem si ji nechala nakonec, neznamená to, že je to faktor nejméně důležitý! Opět jednoznačně vítězí e-learning. Nejde jen o samotnou cenu kurzu. Vždyť s dopravou do kurzů jsou spojeny další výdaje – třeba i jen ten, že do něj chodíte kolem skvělé francouzské pekárny a prodejny s italskými neodolatelnými botkami. O pomůckách ke studiu v kurzu nemluvě. Takže to máme 3:0 pro e-learning.

Takže máme jasného vítěze. Nejste-li zrovna pilní jako včelky, nechcete moc utrácet a zároveň nechcete, aby vaše angličtina zakrněla v pouhé ,,hello“, bylo by dobré zvolit pohodový e-learning. Už proto, že se takhle při učení můžete klidně drbat na stehně a jíst hranolky. Aspoň pro mě tedy docházkové jazykové kurzy rozhodně nejsou to pravé… Jsem snad líná se po celém dni ještě někam tahat do kurzu? Ano, jsem. Vy ne?